Popis
Giottova zvonice je věž florentského dómu na náměstí Piazza del Duomo: 85 metrů obložených bílým, zeleným a červeným mramorem, v jedné rovině s průčelím katedrály. Dá se vystoupit až nahoru, kde čeká jeden z nejkrásnějších výhledů na město a na Brunelleschiho kupoli.
Obklad je jejím podpisem: desky bílého mramoru z Campiglie a Pietrasanty, zeleného serpentinu z Prata a červeného ze Sieny a Monsummana, uspořádané jako kresba. Čím výš, tím jsou okna větší, až po obrovská trojdílná okna zvonového patra.
Dole běží cyklus vytesaných reliéfních polí, šestiúhelníků a kosočtverců, který navrhl Giotto a provedli Andrea Pisano s dílnou. Vyprávějí o stvoření a práci člověka: o zemědělství, tkaní, lékařství, plavbě, hudbě, dokonce o vynálezu vína.
Výš, v nikách, stálo šestnáct soch proroků a sibyl, mezi nimi i sochy Donatellovy. Venku jsou kopie: originály reliéfů a soch jsou v Muzeu dómské huti, pár kroků odsud.
Kdo vystoupá nahoru, zdolá 413 schodů, vytesaných do tloušťky zdí a pak uvnitř velkých nárožních pilířů. Odměnou je vyhlídková terasa ve výšce 85 metrů, tváří v tvář kupoli a celé Florencii kolem.
Cestou nahoru se projde kolem zvonového patra, kde visí zvony, dvanáct dohromady, starých i nových.
Giotto byl malíř, ne architekt. Přesto mu Florencie roku 1334 svěřila stavbu dómu a on se věnoval téměř jen zvonici. Představoval si věž přes sto metrů vysokou s jehlanem na vrcholu, ale zdi u paty byly příliš tenké, aby ji unesly.
Když v roce 1337 zemřel, bylo hotové jen první patro. Legenda ze 14. století vypráví, že Giotto zemřel žalem, že věži dal „příliš malou patu“. Andrea Pisano to napravil zesílením zdí zevnitř.
Po černé smrti, v roce 1359, Francesco Talenti věž dokončil velkými okny a místo jehlanu terasou s balustrádou. Právě na ni vyjde ten, kdo stoupá po schodech.
Nenechte si ujít
• Reliéfy v podstavci.
• Vyhlídkovou terasu.
• Zvonové patro.
• Donatellovy proroky v Muzeu dómské huti.
Víte, že…?
• Veroňan, který řekl, že si Florencie takový přepych nemůže dovolit, strávil dva měsíce ve vězení. Pak mu ukázali městský poklad.
• Francesco Talenti, který věž dokončil, se oženil s Giottovou dcerou.
• Apostolica, největší ze starých zvonů, odlitý roku 1405, leží na podlaze zvonového patra.
Obklad je jejím podpisem: desky bílého mramoru z Campiglie a Pietrasanty, zeleného serpentinu z Prata a červeného ze Sieny a Monsummana, uspořádané jako kresba. Čím výš, tím jsou okna větší, až po obrovská trojdílná okna zvonového patra.
Dole běží cyklus vytesaných reliéfních polí, šestiúhelníků a kosočtverců, který navrhl Giotto a provedli Andrea Pisano s dílnou. Vyprávějí o stvoření a práci člověka: o zemědělství, tkaní, lékařství, plavbě, hudbě, dokonce o vynálezu vína.
Výš, v nikách, stálo šestnáct soch proroků a sibyl, mezi nimi i sochy Donatellovy. Venku jsou kopie: originály reliéfů a soch jsou v Muzeu dómské huti, pár kroků odsud.
Kdo vystoupá nahoru, zdolá 413 schodů, vytesaných do tloušťky zdí a pak uvnitř velkých nárožních pilířů. Odměnou je vyhlídková terasa ve výšce 85 metrů, tváří v tvář kupoli a celé Florencii kolem.
Cestou nahoru se projde kolem zvonového patra, kde visí zvony, dvanáct dohromady, starých i nových.
Giotto byl malíř, ne architekt. Přesto mu Florencie roku 1334 svěřila stavbu dómu a on se věnoval téměř jen zvonici. Představoval si věž přes sto metrů vysokou s jehlanem na vrcholu, ale zdi u paty byly příliš tenké, aby ji unesly.
Když v roce 1337 zemřel, bylo hotové jen první patro. Legenda ze 14. století vypráví, že Giotto zemřel žalem, že věži dal „příliš malou patu“. Andrea Pisano to napravil zesílením zdí zevnitř.
Po černé smrti, v roce 1359, Francesco Talenti věž dokončil velkými okny a místo jehlanu terasou s balustrádou. Právě na ni vyjde ten, kdo stoupá po schodech.
Nenechte si ujít
• Reliéfy v podstavci.
• Vyhlídkovou terasu.
• Zvonové patro.
• Donatellovy proroky v Muzeu dómské huti.
Víte, že…?
• Veroňan, který řekl, že si Florencie takový přepych nemůže dovolit, strávil dva měsíce ve vězení. Pak mu ukázali městský poklad.
• Francesco Talenti, který věž dokončil, se oženil s Giottovou dcerou.
• Apostolica, největší ze starých zvonů, odlitý roku 1405, leží na podlaze zvonového patra.