Popis
Forte Belvedere je pevnost ze 16. století na kopci Boboli ve Florencii, v nejvyšším bodě nad Palazzo Pitti. Je to pevnost, ale také jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst: z bašt je vidět na jedné straně město, na druhé krajinu.
Má hvězdicový půdorys, bašty ve dvou úrovních a portál s velkým medicejským erbem. Strmá krytá rampa, kterou se kdysi vlekla děla, vede na horní terasu, kde stojí palazzina del Belvedere: bílá, spíš vila než kasárna, ovládá celý areál.
Důvodem, proč sem jít, je výhled. Z teras se přehlédne celá Florencie: katedrála, Palazzo Vecchio, mosty přes Arno. A v těchto zdech se konaly velké umělecké výstavy, od Henryho Moora po Fernanda Botera.
Pevnost vznikla v letech 1590 až 1591 pro velkovévodu Ferdinanda I. podle návrhu Bernarda Buontalentiho. Měla chránit Palazzo Pitti a Oltrarno, ukazovat moc Medici a dávat velkovévodovi úkryt pro případ vzpoury, jako poslední zastávka Vasariho chodby.
Krypta na dně studny vyhloubené v kopci, se smrtícími pastmi spojenými se dveřmi pro ty, kdo by se je pokusili vypáčit. Nejspíš tu Medicejští chtěli uchovávat rodinný poklad.
Pevnost přesto nikdy nezažila obléhání a její děla nikdy nestřílela v boji. Jen dělala velký rámus v poledne: pro Florenťany to bylo «dělo na těstoviny».
Palazzina byla také útočištěm: Ferdinand II. se sem uchýlil za moru roku 1630. Koncem 18. století velkovévoda Petr Leopold otevřel hradby Florenťanům.
Oficiální název je pevnost Santa Maria in San Giorgio, zasvěcená Panně Marii a svatému Jiří kvůli blízkosti stejnojmenné brány. Brzy ji však začali nazývat «del Belvedere» pro dechberoucí výhled.
Buontalenti zvolil «kleštěnou» frontu, na tehdejší dobu futuristickou, inspirovanou kresbami Antonia da Sangalla mladšího. Bílá palazzina se naopak neřídí vojenskými zásadami: je viditelným znamením medicejské vlády.
Má hvězdicový půdorys, bašty ve dvou úrovních a portál s velkým medicejským erbem. Strmá krytá rampa, kterou se kdysi vlekla děla, vede na horní terasu, kde stojí palazzina del Belvedere: bílá, spíš vila než kasárna, ovládá celý areál.
Důvodem, proč sem jít, je výhled. Z teras se přehlédne celá Florencie: katedrála, Palazzo Vecchio, mosty přes Arno. A v těchto zdech se konaly velké umělecké výstavy, od Henryho Moora po Fernanda Botera.
Pevnost vznikla v letech 1590 až 1591 pro velkovévodu Ferdinanda I. podle návrhu Bernarda Buontalentiho. Měla chránit Palazzo Pitti a Oltrarno, ukazovat moc Medici a dávat velkovévodovi úkryt pro případ vzpoury, jako poslední zastávka Vasariho chodby.
Krypta na dně studny vyhloubené v kopci, se smrtícími pastmi spojenými se dveřmi pro ty, kdo by se je pokusili vypáčit. Nejspíš tu Medicejští chtěli uchovávat rodinný poklad.
Pevnost přesto nikdy nezažila obléhání a její děla nikdy nestřílela v boji. Jen dělala velký rámus v poledne: pro Florenťany to bylo «dělo na těstoviny».
Palazzina byla také útočištěm: Ferdinand II. se sem uchýlil za moru roku 1630. Koncem 18. století velkovévoda Petr Leopold otevřel hradby Florenťanům.
Oficiální název je pevnost Santa Maria in San Giorgio, zasvěcená Panně Marii a svatému Jiří kvůli blízkosti stejnojmenné brány. Brzy ji však začali nazývat «del Belvedere» pro dechberoucí výhled.
Buontalenti zvolil «kleštěnou» frontu, na tehdejší dobu futuristickou, inspirovanou kresbami Antonia da Sangalla mladšího. Bílá palazzina se naopak neřídí vojenskými zásadami: je viditelným znamením medicejské vlády.