Popis
Piazzale Michelangelo je velká vyhlídková terasa Florencie, na kopci jižně od Arna, ve čtvrti Oltrarno. Je to snad nejslavnější vyhlídka ve městě, zobrazená na nesčetných pohlednicích: odtud je Florencie vidět celá, jediným pohledem.
Panoráma zahrnuje srdce města, od pevnosti Belvedere po Santa Croce, podél nábřeží a v řadě seřazených mostů, především Ponte Vecchio. Vynikají katedrála, Palazzo Vecchio a Bargello a naproti kopce s Fiesole a Settignanem.
Uprostřed stojí bronzová kopie Davida a kolem ní další čtyři kopie: alegorie z Medicejských kaplí u San Lorenza. Originály jsou všechny z bílého mramoru a uchovávají se ve městě. Pomník sem vyjel 25. června 1873, tažený devíti páry volů.
Na terase dominuje novoklasicistní lodžie, rovněž dílo architekta Giuseppe Poggiho: měla v ní být muzeum Michelangela, které nikdy nevzniklo. Na zdi balkonu pod lodžií připomíná architekta nápis velkými písmeny: «rozhlédni se kolem, tady je jeho pomník».
Práce začaly v roce 1869, kdy byla Florencie hlavním městem Itálie a líčila se: nová nábřeží, třídy na místě čtrnáctistoletých hradeb a na kopci San Miniato Viale dei Colli, osm kilometrů dlouhá silnice lemovaná stromy. Na jejím vrcholu postavil Poggi tuto terasu.
Ne všichni tleskali. Novinář Yorick, který rychlou stavbu popsal, píše o nespokojených Florenťanech kvůli «přemrštěným nákladům». V letech 1890 až 1935 tudy navíc jezdila tramvaj do Chianti, ve směru na San Casciano a Greve.
Žertoval o ní i Leonardo Pieraccioni v písni věnované městu: «Firenze l'è piccina... e vista dal piazzale, la pare una bambina, vestita a carnevale».
Dostanete se sem autem po Viale Michelangelo, nebo pěšky po Rampe del Poggi, monumentálních schodištích, která začínají na náměstí Piazza Poggi, v San Niccolò.
Panoráma zahrnuje srdce města, od pevnosti Belvedere po Santa Croce, podél nábřeží a v řadě seřazených mostů, především Ponte Vecchio. Vynikají katedrála, Palazzo Vecchio a Bargello a naproti kopce s Fiesole a Settignanem.
Uprostřed stojí bronzová kopie Davida a kolem ní další čtyři kopie: alegorie z Medicejských kaplí u San Lorenza. Originály jsou všechny z bílého mramoru a uchovávají se ve městě. Pomník sem vyjel 25. června 1873, tažený devíti páry volů.
Na terase dominuje novoklasicistní lodžie, rovněž dílo architekta Giuseppe Poggiho: měla v ní být muzeum Michelangela, které nikdy nevzniklo. Na zdi balkonu pod lodžií připomíná architekta nápis velkými písmeny: «rozhlédni se kolem, tady je jeho pomník».
Práce začaly v roce 1869, kdy byla Florencie hlavním městem Itálie a líčila se: nová nábřeží, třídy na místě čtrnáctistoletých hradeb a na kopci San Miniato Viale dei Colli, osm kilometrů dlouhá silnice lemovaná stromy. Na jejím vrcholu postavil Poggi tuto terasu.
Ne všichni tleskali. Novinář Yorick, který rychlou stavbu popsal, píše o nespokojených Florenťanech kvůli «přemrštěným nákladům». V letech 1890 až 1935 tudy navíc jezdila tramvaj do Chianti, ve směru na San Casciano a Greve.
Žertoval o ní i Leonardo Pieraccioni v písni věnované městu: «Firenze l'è piccina... e vista dal piazzale, la pare una bambina, vestita a carnevale».
Dostanete se sem autem po Viale Michelangelo, nebo pěšky po Rampe del Poggi, monumentálních schodištích, která začínají na náměstí Piazza Poggi, v San Niccolò.